Vietnam 08 – Nha Trang

Nha Trang přijezd

Cestu autobuse do města Nha Trang jsme nějakým způsobem přežili a celkem to i rychle uteklo, chce to ale minimálně jeden den mezi dalším autobusem pauzu, páč člověk se moc nevyspí, ikdyž Míša asi usne všude, ale já bohužel moc ne.

Další Rip-off

Vystoupili jsme z autobusu a začala zase naháněčka na hotely od místňáků. Tentokrát měl rozhodnout Muff kam půjdem a vybral podle prospektu hotel na pláži. Poprvé jsme využili mototaxi a místňáci si nás rozebrali na motorky. Dojeli jsme někam na promenádu, ale nebyl tam ten hotel, který jsme si vybrali, ale jiný, který nám nabízeli mezi prvními, ale jelikož v této oblasti bylo hotelu požehnaně, tak jsme si řekli, že jim zaplatíme a něco si výběrem.

Bohužel nastalo velké překvapení, každej z taxikářů chtěl 500 Kč a to to byly sotva 3 km ani ne. Tak jsme se s nima začali hádat ať jdou do hajzlu s takovouhle cenou, cápci se pak čím dál tím rozohňovali a křičeli a šťouchali do nás ať jí dáme peníze. Furt jsme tvrdili, že jim dáme maximálně 50 Kč za jednoho, což se jim nelíbilo a byli čím dál tím víc „slyšet“. Jeden z nich byl naštěstí rozumnější a snižoval postupně cenu. Nejdříve 200 Kč a pak 100 Kč. U té stovky jsem už byl nalomenej, ale věděl jsem, že tím bych zabil cenu ostatním a tak jsme radši už nemluvil. Nakonec jsme se díky holkám a onomu vyjadnavaci od taxikářů dostali na 50 Kč za osobu, což jsme jim zaplatili a šli jsme hledat hotel.

Ubytování v Nha Trang

Zapadli jsme do první uličky, kde bylo asi 5 hotelů vedle sebe a tak jsme jeden po druhém začali zkoušet jaký se nám bude líbit. První byl za 15$ na pokoj, tak jsme ho nechtěli. U druhého byla příjemná paní, s pokojema za 9$, kde to bylo celkem fajn a Míša tam chtěla, ale Muffovi s Kristýnou se tam nelíbilo a tak jsme se šli podívat ještě do třetího, tam byl pokoj za 10$ se světlejšíma a většíma pokojema. Muff a Kristýna vzali ten. Míša však chtěla spíš do toho prvního, mě to bylo klasicky asi jedno, ale nakonec jsme se rozhodli s Míšou taky pro ten větší za 10$. Pokoje ještě nebyli připravené, a tak jsme šli na snídani. Po snídani jsme dali oraz na pokoji a jelikož to bylo celkem dlouhé zevlování, tak jsme pak vyrazili rovnou na oběd 😉

Na oběd, jsme se s Míšou odpojili, jelikož tam kam šel Muff a Kristýna, tak jsem si nějak nemoh nic vybrat a našli jsme celkem fajn restauraci o blok vedle. Tady v Nha Trangu je to takové všechno víc evropské, jsou tu velké hotely u pláže a tak i restaurace vařej víc evropská jídla než jsme doposud ve Vietnamu zažili. Asi to je tím, že tady je strašně moc Rusáků, takže si to tu přetvářej ve svoje letní sídlo, což je trochu smutné.

Po obědě jsme se finálně dohodli, že v pátek poletím odtud do Kambodže, abychom ušetřili nějaký čas a byli v Kambodže déle, plus abychom nejeli dvakrát tu samou trasu. Letenky bohužel stojí asi 3500 Kč, ale co se dá dělat. Proto jsme si už půjčili motorky a vyrazili podle místní minimapky na doporučovaná místa.

Nha Trang průzkum okolí

Nejdříve jsme jeli na jih, kde jsme v dálce viděli lanovku na přilehlý ostrov a tak jsme se tam chtěli podívat. Když jsme tam dojeli, tak jsme zjistili, že se jedná nejspíše o zábavný park a tak jsme to otočili a jeli úplně na sever, kde měla být zajímavá skaliska. Za skaliska se platilo 22 Kč na jednoho, což Míša odmítla za skály zaplatit a počkala na nás. Měla pravdu bylo to úplně o ničem, prostě kameny ve vodě :). Největším fenoménem byl šutr zaseknutej mezi dvouma jinejma, pod nímž se dalo procházet. Mnohem hezčí byl ostrůvek, kterej jsme potkali cestou. Ostrůvku vévodil hákovej kříž, asi je to místní znamení Budhy, ikdyž jsem do teď žil s tím, že ten znak má mít zakřivení do leva a ne do práva.

Od kamenů jsme se vydali k místnímu chrámu Tháp Bà Ponagar, který byl také na mapce. Chrám byl celkem pěknej a vstup byl opět za 22 Kč. Chrám Tháp Bà Ponagar ležel na takovém malém kopečku a pořád se evidentně používal, jelikož se tam modlily postarší ženy. Tam jsme chvíli vyzevlili, jelikož tam byl krásný výhled na město. Dál jsme pak pokračovali v hustý dopravě do centra na naši poslední zastávku Chùa Linh Phong, což měl být chrám a socha Budhy. Jinak doprava je tu ale fakt zajímavá, ale když člověk jede pomalu, tak to celkem jde.

Komplex Chùa Linh Phong opravdu začínal chrámem, který byl u úpatí kopečku. U něj jsme se ale moc nezastavili a pokračovali jsme po schodech do prostřed kopce, kde byla socha ležícího Budhy kam se místní chodili modlit a házet peníze do kasičky u sochy, aby si přání splnila. Po cestě k této soše jsme potkali starou Vietnamku v růžových lenonkách, která vypadala jako „Yoko Ono“ pokud by teda Yoko Ono bylo tak 80 let 😀 Nahoře na kopci pak byl onen sedící Buddha z obrázku naší mapky. Sedící socha měla zadní vstup do vnitra sochy. Děti kolem ní hráli fotbal a Míša vyfotila pár můr, které zde byly na každém listu a šli jsme opět dolů k motorkám. Cesta dolů byla pochmurná, jelikož podél cesty bylo hodně žebráků s různým postižením, kteří žebrali, nebo prodávali voňavé tyčinky na zapálení u sochy Budhy. No člověku se tu nešlo zrovna lehce.

Se setměním jsme dojeli opět k moři a šli se vykoupat. Po koupání jsme šli už jen na večeři.

Nha Trang – den druhý

Dneska jsme nic nedělali, takže není moc co psát. Celej den jsme proleželi na pláži v centru města Nha Trang a koupali se. Psal jsem blog a ostatní si četli, nebo jsme šli do vln. Oběd jsme vynechali, jelikož jsme šli pozdě na snídani a tak jsme až po pláži zašli na pozdní obědo-večeri. Holky chtěly pizzu a tak jsme šli mastňácky na pizzu ala Vietnam. Celkem to šlo.

Potom jsme šli na trh, kde holky hledaly nějaké náušnice a Kristýna pak ještě sháněla nějaké tričko. Sedli jsme si potom na pivo a hráli „myslím si věc“ jelikož začalo trochu pršet. Pak jsme si s Míšou koupili kuřecí kebab do bagety na snídani jelikož zejtra ráno máme brzo check-out a letíme do Kambodže a tak bychom to nestihli ráno.

Co se týče Nha Trangu, tak asi baťůžkářům by se tu moc nelíbilo je to tu šámej Rus a na pobřeží se stavěj velikánské hotely pro Rusáky, takže za pár let to bude jako jakékoliv jiné letní sídlo na dovolené. Momentálně je tu nejvíc znatelný rozdíl mezi chudými Vietnamci jenž spí na ulici a pupkatými Rusáky, kteří nežblebtnou ani slovo anglicky a nakupuju cokoliv co se dá. Je to trochu smutné když se člověk nad tím zamyslí a večer na ulici vidí matku s dětmi, jak si stele na ulici, před rozestavěným výškovým hotelem.