Sri Lanka 03 – Dambulla

Ráno v Kandy

Ráno jsme vstali zase pozdě. Já zaprvé nemohl zase spát přes noc a Mise se vybil mobil, takže jsme vstali, až když mi přišlo divné, že by personál vysával pokoje dříve než v 8 hodin (Pro pochopení, náš pokoj neměl žádná okna, takže zda je den či noc se poznávalo opravdu blbě). Zaspali jsme ale jen asi o půl hodiny, a tak jsme se v klidu zabalili a osprchovali a šli na autobus do Dambully. Dambulla je město v severnější části ostrova a je to první bod, takříkajícího „kulturního trojúhelníku“, což znamená oblast, kde jsou historické chrámy a pozůstatky bývalých království.

Cesta do Dambully

Každopádně to jsem trochu předběhl. K autobusovému nádraží už jsme se dostali snadno, jelikož už jsme v Kandy byli vlastně dva dny a město už jsme celkem znali. Plus a to doporučuju všem nainstalovat si offline mapy do svého smartphonu (za mě zatím bezvadně funguje aplikace „Here“ od Nokia, která nabízí zadarmo offline mapy Sri Lanky – aplikace samotná je taky zadarmo na google play. Bezvadně se podle toho určuje i cena tuk tuku, jelikož už vás neoblafnou s tím „jak strašně je daleko místo, kam chcete zrovna jet“) No cestou na autobus jsme ještě dokoupili něco málo k snídani (doporučuji pekárny přímo na hlavní ulici vedoucí od jezera ke clocktower), ale moc jsme to nepřeháněli, jelikož jsme měli něco již od včera plus mi nebylo po ránu nějak dobře, takže jsme na autobusáku byli i s nakupováním celkem rychle.

Na autobusáku jsme se přes místní doptali na autobus do Dambully, a když místní naháněči pochopili, že nás nedostanou do autobusů pro turisty, tak nám ukázali lokální autobus. Zase jsme chvíli čekali, než naháněči nahnali dostatek sebevrahů na divokou cestu přes kopce a vydali jsme se na naši pouť. (Opět za lidovky: 100 LKR za hlavu) Tentokrát jsem seděl u okénka já, což jsem ocenil, jelikož jsem mohl aspoň bezproblémově čučet z okna ven. (Co se té cesty týče, tak pokud autobus jede, tak je to ok, když zastaví, tak začíná být velké vedro. Pokud zastaví, tak vám strach stejnak nedovolí vylézt ven, jelikož nevíte, kdy se opět pojede a taky vám nikdo nezaručí, že na vašem fleku nebude sedět někdo jiný)

Dambulla

Cesta, ač trvala o hodinu déle než slibované dvě hodiny, utekla celkem rychle. Dambulla samotná je, jak už píšou v průvodci, opravdu nic moc. Jedná se vlastně o domečky okolo hlavní silnice. Z autobusáku jsme se tak museli vrátit zpátky asi dva kilometry. Což v tom vedru jsem po chvíli vzdal, jelikož nést dva bágly (jeden na zádech a jeden na břiše) je dost na prd a vzali jsme si tuk tuk za 100 LKR k našemu homestay.

Homestay Bluesky Guest House zatím vypadá celkem dobře, větrák je konečně aspoň na strope, plus poprvé máme svoji vlastní koupelnu (takže aspoň budu poprvé prát). Plus pan majitel nám řekl, že veškeré softdrinky jsou zdarma, protože je rád, když jsou zákazníci spokojení. No uvidíme jestli svým slovům dostojí. Na verandě jsme pak potkali jednu mladou Franzousku, která cestuje sama a možná by se s náma zítra vydala na Sigiriyu. Bohužel se do toho zapojil i pan majitel a začali jsme to překombinovavat tak, že jsme si nakonec řekli, že se dohodneme, až se večer sejdem zase na verandě. No dali jsme si sprchu a vyrazili jsme k soše „Zlatého Budhy“ což je vstupni místo k Dambulla Somawathi Stupa, což je jeskyní chrám, kde je přes sto soch Budhy.

Dambulla Somawathi Stupa

Zlatý Budha,  je jediné místo, kde si můžete do Dambulla Somawathi Stupa, která leží na kamenné skále 160 metrů nad zemí. (Pozor, kasa po schodech v budově na které sedí Budha je pro vstup do muzea Budhy, vstupné na skálu se prodává vlevo od schodiště.) Kdo zapomene, nebo přehlédne, tak si vyjde všechny ty schody, aby zjistil, že musí zpět. Píšou to sice v průvodci (a i cestou nahoru jsme potkali pár cedulí s tímto varováním), ale na vlastní oči jsem viděl lidi, kteří si to vyšlápli a poslali je zpět dolů pro lístky :). Mě ale stačilo si to vyšlápnout jen jednou a bylo to tak akorát, jelikož v tom vedru z vás prostě teče jako z čerstvě zaříznutého volá.

Nahoře před vchodem, nám zase z donucení pohlídali boty za 50 LKR pro dva a vešli jsme do jeskyních chrámu. Tato památka se skládá z nádvoří a převisu skály, kde nějaký král vybudoval přední stěny a postavil několik Budhových svatyní, jelikož se v té době prý vrátil k moci, poté co se schovával před Tamili. Z nádvoří tedy uvidíte bílé zdivo a jednotlivé vchody do jeskyň, podle mě je jedno v jakém pořadí je projdete. Minimálně dvě prostřední jsou největší a je tam několik soch Budhy a různých jiných náboženských postaviček :). Každopádně je to tam celkem pěkně a působivě plus je tam nádherný výhled na okolní krajinu a všude tam lítaj opičky, takže Míša byla v sedmém nebi.

Zpět ve městě Dambulla a homestay

Nahoře jste si chvíli odpočinuli, a pak varazili zpátky do města. Ve městě jsme se chtěli najíst, ale ceny tam jsou přemrštěné a za curry chtěj cca 400 LKR. Což se nám nechtělo dát, a tak jsme šli dál do města. Všude to bylo podobné, ale dostali jsme se do dvou místních vyvařoven, kde v jedné měli již předpřipravené curry za 200, což již byla příjemná cena, ale jelikož mi nebylo dobře půl dne, tak jsem chtěl něco nepálivého, a tak jsme hledali dál, až jsme jednoho chudáka pana překecali, aby nám bez menu uvařil nudle se zeleninou za 150 LKR, což bylo fajn. Pán, jako by mi četl myšlenky, tak nudle ani nijak nesmažil a dal nám je jen vařené. To pro mě byla pro dnešek ideální strava. Pak jsme ještě něco málo pokoupili k snídani a vydali jsme se do našeho homestaye.

Na hotelu už na nás čekal majitel a hned se ptal, zda se s francouzskou vydáme do Sigiriye a Polunawery atd. Nacož jsme mu něco odpověděli a zapadli na pokoj. Po sprše jsme se chtěli setkat s francouzskou a domluvit se, jenže se nám k tomu zase přichomýtnul pan majitel. Což už bylo až otravné, jelikož jsme se potřebovali domluvit spíš s tou holkou, než poslouchat jeho nabídky na „laciné popovezeni“ předraženým tuk-tukem. Nakonec to asi pochopil a vzal zpátečku a my se domluvili, že společně pojedem místním autobuse do Sigiriye a nebude řešit tuk ťuká a další místa, jelikož holčina se chtěla pak vrátit do Kandy. Po domluvě jsme si dali snad „zadarmo“ soft drink a šli spát.