Přejezd k Ouzoud vodopádům
Ráno v Marrákeši jsme si dali snídani na náměstí a pak jsme se vydali do naší autopůjčovny, kde jsme dostali smluvené auto Hyundai i10. Sice bylo auto trochu obouchané, ale to nám s plným pojištěním bylo jedno a směle jsme se vydali na cestu k Ouzoud vodopádům
Z marockého provozu jsem měl docela respekt, ale nebylo to nakonec tak hrozné. Ve městě jsme ještě natankovali a pak už jsme vyjeli směr Ouzoud waterfall.
Průzkum vodopádů
Cesta k Ouzoudským vodopádům byla celkem nezáživná a po třech hodinách jsme byli na místě. Naše ubytování s názvem Ouzoud France nebylo zrovna top a vypovídalo o tom špinavé povlečení, nefunkční sprcha (voda sice tekla, ale čúrkem).
Týpek od našeho ubytování se nabídl, že nám ukáže cestu k vodopádům a nakonec se z toho vyklubalo takové nechtěné průvodcovství, ale aspoň jsme vodopády obešli celkem rychle a nikde jsme neřešili kudy jít a jak se budeme vracet.
Vodopády Ouzoud jsou jinak hezké a stojí za to je vidět, otázka je, co by tam šlo dělat dál, kdybychom například přijeli brzo ráno, nebo hodně pozdě večer. V okolí vodopádů se jinak pohybují opice a par místňáku, tam prodává oříšky, takže je můžete vesele krmit. Podle slov našeho průvodce jsou opice mírumilovně, takže se nemusíte bát, jako v jiných částí světa, co vám opice ukradne, nebo zda vás kousne
Okolo vodopádu lze udělat okruh a lze se k nim dostat různýma cestičkami a to i na několik kaskád pod vodopád. Taky lze lodičkou zajet přímo pod vodopád a nechat se pocákat tříštěním vody. My jsme využili jen převoz na druhý brech, jelikož voda strhla lávky, které tam byly.
Po tour de Ouzoud vodopády, jsme se rozloučili s naším průvodcem, který dostal dotaci na svůj zhýralý život ve formě 50 dhm a šli jsme zpátky k vodopádům sehnat něco k jídlu.
Dali jsme si jehněčí tažín pro dva a dvě kafe za 120 dhm. Zjišťujeme, že tažín je opravdu takový „eintopf“, pokaždé se skládá z něčeho jiného. Tentokrát to bylo: rozinky, olivy, jehněčí a spousta cibule. No prostě co dům dal…
Po obědo-veceri (někdo by měl vymyslet název jako brunch) jsme zašli ještě do centra městečka pro chleba a tavený sýr. Na ubytku jsme si dali mátový čaj a relaxovali jsme až do večera. Večer jsme ještě zadávili chléb se sýrem (bohužel teveňák byl z půlky vyschlej a tvrdej) a pak jsme si pustili film a šli spát. A v noci byla opět zima. 😯
Rozpočet a plán cesty
Pokud vás zajímají výdaje, tak je náš rozpočet naleznete zde a pokud máte zájme o komplexní plán naší cesty, tak ten najdete zde.