Pixa
Na Gili Meno jsme se dostali z Lombocké Kuty za 150 000 rupií (auto a lístek na loď). V přístavu jsme si ještě koupili open ticket na Bali a to i s taxíkem do Kuty. Bylo to od společnosti Havana oceán (nebo tak nějak) za 350 000 na člověka. Doteď nevíme, zda je to drahé, nebo ne. Lístky z Gili na Bali do přístavu jsou na ostrovech za 250 000, ale asi menší lodi a bez taxi. My jeli velkou, rychlou lodí, která vypadala celkem bezpečně. Na rozdíl od malých bárek, kde by mě asi mořská nemoc opět skolila jako na Sri Lance.
Gili Meno – první den
Nicméně zpět k Gili Meno. Gili Meno je malý romantický ostrov, kde se dá šnorchlovat. Korále jsou zde hned u břehu, což je dobře protože nemusíte nikam moc plavat. Na druhou stranu to dost znesnadňuje pohyby ve vodě. Boty do vody by byly fajn kdyby to nebyla další zátěž :D. Ubytka jsou okolo celého ostrova, ale nejlevnější je to na severní části, kde se také soustřeďují korálové útesy ostrova.
Ubytování v této části je cca za 500 000 rupií, což je dost drahé, ale ceně to celkem odpovídá a bylo to jedno z nejhezčích ubytování. Pohyb po ostrově po příjezdu je trochu komplikovaný, nikdo moc nemá zájem vás ubytovat a tak si bude můžete pronajmout kočár s koněm. Koně jsou ale v dost bídném stavu a ani v průvodci tuto variantu kvůli týrání moc nedoporučuji. My zvolili variantu jít pěšky, což byl dost zahul v tom vedru, ale nějak jsme to dali 🙂
První den jsme se váleli na lehátkách na pláži našeho ubytování Balenta bungalows a k večeru jsme si obešli celý ostrov Gili Meno a našli jsme si ubytování na druhý den, jelikož v našem neměli na dva dny místo (vtipně jsme obešli celý ostrov, aby jsme zjistili, že hezké a nejlevnější ubytování bylo stejnak hned vedla nás).
Dali jsme si večeři v „jamajské“ restaurací (s indonéskou kuchyní) Diana café, která měla krásný výhled na moře a dalo se sedět na na vyvýšených sezeních na kůlech. Byla tu i živá hudba, kterou jsme si při večeři a smažených banánech jako zákusků vychutnávali. JE to asi nejlepší restaurace na Gili Meno. Po večeři jsme šli spát. Teda až potom co jsme našli klíče od pokoje, které jsem hledal nejdřív všude možně po ostrově, než jsem zjistil, že je Verča nechala na recepci.
Gili Meno den druhý
Druhý den jsme šli šnorchlovat k oné restauraci, protože jsme předchozí den u večeře slyšeli, že tam někdo viděl želvy. Měli jsme nakonec štěstí a Verča jednu objevila ;). Místo to bylo pěkné, jelikož pod vodou zde bylo i kruhové sousoší (Underwater statues park), které je určitě pěkně na fotku, pokud máte foťák pod vodu. Bohužel my jsme měli naše pouzdro pod vodu a foťáky na souši a znovu přes ty ostré korále jsme to neriskovali, ale i tak to bylo pěkné. 🙂
Poté jsme se vydali na oběd do našeho ubytování, kde jsme opět šnorchlovali, a viděli jsme ještě větší želvu, kterou Verča neúnavně pronásledovala. Na šnorchlování doporučuji si vzít triko, aby jste si nespálili záda. Šnorchl s brýlemi se zde dá všude půjčit od 30-50 tisíc, některé kusy jsou ale dost na prd a teče do nich, takže je na zvážení zda si nepřivést svoje vybavení, což je ale zase další zátěž ;(
Večer jsme se prošli zpátky do přístavu, aby jsme si koupili lístek z Gili Meno na Gili T. Ale už měli zavřeno. Dali jsme si opět večeří u nás na úbytku, zahráli jsme si karty a šli jsme spát.
Cesta zpět na Bali
Druhý den ráno jsme se probudili a já začal mít střevní potíže. Tedy vlastně i Verča, ale ta je měla už od předešlého dne a tak to měla o něco víc v klidu. Cesta tak pro mě byla strastiplná a přestalo mi být blbě až na lodi na Bali.
Na Bali jsme se opět ubytovali v Kutě, aby jsme to měli blízko na letiště. Dali jsme si co nejméně agresivní obědovečeři. Zalezli jsme si do našeho ubytka, koukli na film a šli spát. Mě bylo večer dost blbě a bolela mě strašlivě hlava, ale ráno to už pak bylo lepší
Rozpočet a plán cesty
Celkový rozpočet na tři týdny v Indonésii najdete zde. Můžete se také podívat na kompletní plán cesty zde
