Kuba 04 – Cienfuegos

Koupání je jinak celkem sranda, a vyplatí se pozorovat turisty, jak lezou do vody, jelikož všichni do jednoho zhejčkaný zteplalou vodou z karibského moře kvičeli chladem, když lezli do vody. Párkrát jsme skočili z útesu a zaplavali jsme si.Po koupání jsme vyrazili k parkovišti a v místní restauraci jsme skákli na jedno pivo než dorazil náš žigul.

Cesta zpět do Cienfuegos nebyla moc zajímavá, ale aspoň nás vysadil na autobusáku Omnibusu, kde jsme si chtěli udělat rezervaci na bus na další den na ráno do Trinidadu, ale bylo jako vždy zavřeno a tak jsme se domluvili s taxikářem že nás za 7 cuc na osobu zítra vémě on. Byla to teda větší částka než jsem chtěl, páč autobus stojí 6 CUC, ale dle všeho to vypadalo, že autobusy do Trinidadu jezdej až od 12 hodin a tak jsme to jedno peso přežili.

Po sjednání naší dopravy na zejtra jsem pádili do Casy se převléknout. Po cestě jsme potkali staříka, který prodával chleba a tak jsme si jeden velikánskej za půl pesa koupili. Po převlečení jsme vyrazili hledat další jídlo na další dny plus jsem si chtěli trochu projít centrum. Nakonec se nám to proměnilo v nakupování doutníků, jelikož nás odchyt onen kšeftař z rána co nám dohodil taxi s tím že má super doutníky za 1 dolar kus a tak Vláda domluvil koupi celé krabice s tím, že si ji v ČR rozdělíme.

Předávka ale nějak vázla (zboží bylo asi nedostatkové) a tak jsme vyrazili na jídlo a do krámu než nám obchody zavřou. V restauraci jsem zkusil dneska paellu já, ale nevím proč do toho dali kyselé zelí a tak to nebylo moc dobré. Po večeři jsme vyrazili do obchodů. V krámu neměli klasický takřka nic a tak jsem koupil předražené bylinkové máslo a kousek toho jejich ošklivého šunkosalámu a šli jsme zpět.

Cestou zpátky jsme čirou náhodou potkali kšeftaře, který nesl zrovna krabici plnou doutníků pro nás a tak si s námi sednul na kafe a povídal různé nesmysly jací jsme kamarádi a tak, pak nám ukázal „tajně“ obsah krabice a my jako „znalci“ čuchali k doutníkům a pokyvovali jsme halavama hlavo. Nakonec jsme mu dali prachy a on nám krabici. Kšeftař ale toho měl víc na srdci a požádal nás, zda nemáme nějaká trička co by jsme mohli postrádat. Já říkal že jich mám málo a že mu žádné nedám, ale Vláďa byl klasický měkota a slíbil mu, že mu nějaké přinese. Když jsme se s ním ale rozloučili, tak Vláda řek, že na něj sere a tak jsme se museli začít vyhýbat místům, kde se kšeftař pohyboval aby nechtěl po Vláďovi trička.

Uložili jsme cigára do našeho pokoje a vzali jsem si jeden doutník s tím, že si ho dáme v parku v centru Cienfuegos. Což byl pěknej nápad až na to, že doutníky jsou prostě doutníky a otravní Kubánci jsou otravní Kubánci, takže to dopadlo tak, že jsme kouřili něco co nám vlastně nechutnalo a jelikož se to kouří asi hodinu tak Kubánci furt chodili somrovat peníze a Vláďa měl co dělat aby jim nerozdal všechna pesa co měl 😀

Náklady na dva dny

Celkový rozpočet naleznete zde a celkový plán cesty zde.