Sri Lanka 06 – Arugam Bay

Ráno jsme sice vstali brzo, ale než jsme se zabalili a dali si čaj, tak už bylo skoro 10. Při placení jsme nezažili, žádný velký šok, za pokoj byla cena 1500 , za snídaní 400, jen pak za tři konévky čaje chtěl 750 LKR, což se nám nelíbilo a sám to pak srazil alespoň na 600 LKR, aby se neřeklo. Dohromady tedy 4000 LKR za dva dny.

Po placení si nás odchytly dvě Němky, které byly vedle ubytované a přišlo jim divné, že jim nabízí výlet po zříceninách tuk tukem za cenu jen samotných lístků, a tak jsme jim převyprávěli náš příběh s tím, že je to bez lístku a že nám někdo ve městě povídal, že je to hodně přepálená cena a mělo by to být lacinější. Což zaslechl i náš domácí a cestou se nás pak snažil přesvědčit, že muž co nám to říkal je opilec a lhář a má několik dětí a žena mu utekla, a tak pomlouvá kde může a že to jde sehnat sice laciněji, ale že bychom určitě neviděli všechno. Což jsme mu odkejvali, jelikož jsme se nechtěli pouštět do žádných dalších šarvátek, které by v našem případě nic nového nepřinesli. Každopádně mám určité pochybnosti o tom, že jsme my viděli všechno, ale to je stejnak už jedno.

Pak už jsme nasedli na autobus, s kterým jsme popojeli k vlakovému nádraží, ze kterého nám měl jet i autobus do Batticaloy. Cesta celkem utíkala a asi za 2 hodiny jsme tam byli.

Batticaloa

Batticaloe jsme neměli nic rezervovaného, a tak jsme šli podle průvodce, ale nemohli jsme v dané ulici ubytování najít, tudíž jsme obešli celý blok, než jsme narazili na nějaké to ubytování. Z venku to vypadalo celkem obstojně, ale ve vnitř to bylo spíš takové nemastné neslané. Oba jsme nevěděli jestli to vzít nebo ne, až to Míša nechala na mě, a tak jsem to vzal, páč mi to nejdřív tak hrozné nepřišlo. Při placení, které bylo zrovna vyžádáno předem, ale přišla Míša a začala říkat, že to tam víc prohlídla a že je to tam špinavé a hnusné, což jsem se naštval, páč proto se jí člověk před tím ptal na názor, zda to vezmem nebo ne, a tak jsem jí řekl, že to má smůlu, že už jsem to zaplatil.
Po placení jsme se šli projít konečně k moři, jelikož v Negombu jsme to nestihli, což se nakonec proměnilo v dvojhodinovou vášnivou diskusi o tom, kdo je větší blbec a o tom, že vlastně ani jeden tam spát nechcem. Na pláži jsme dorazili chvíli okouněli a smočili nohy a vydali se zpátky s tím, že se sbalíme a vyrazíme rovnou do Arugam Bay a buď nám peníze vrátí nebo ne.

Po příchodu na hotel, jsme se zabalili a odešli do recepce a řekli jsme, že odcházíme, že to tam bohužel divně smrdí a je to tam špinavé a taky že jsme změnily plány a potřebujeme se, co nejdříve přemístit do jiného města, a jestli by nám tedy vrátil peníze, což se pan cukal a nechtěl o vracení slyšet, že má všechno už zapsané, nečež jsme říkali, že to jsou jen vyplněné formuláře, které může zmačkat a vyhodit a že se nikdo nic nedoví, tak říkal, že by mu to šéf nedovolil. Pěkně jsme ho porosili, ať šéfovi zavolá, že mu to vysvětlíme, načež on, že mu zavolat nemůže atd. No nakonec nám dal 500 LKR z našich 1300 jako, že ze svého, což jsme vzali a šli na autobusák. Míša se chvíli bála, že nám to dál opravdu ze svého, ale já si myslím, a k tomu jsem přesvědčil i Míšu, že to byl nejspíše sám majitel a ty prachy nám dal spíš tak nějak, aby nás umlčel a vypadli jsme.

Cestou na autobusák Míša ještě nakoupila sušenky a ovoce a nasedli jsme po dlouhé a komplikované rozmluvě s naháněči do autobusu, který sice nejede do Arugam Bay, ale do půli cesty, kde se musí přesedat.

Cesta do Arugam Bay

Po asi dvou hodinách a asi tak dvaceti hitech Sri Lánské hudby jsme konečně kolem půl šesté přesedli na autobus, který prý měl jet do Arugam Bay, tady mě Míša začala přesvědčovat, jestli raději nezůstaneme zde, že je to velké město a v Arugam Bay je určitě po sezóně a všude bude zavřeno a budeme v malé vesničce bez možnosti ubytování. No přiznám se, že mě nahlodala a že jsem po cestě měl strach, z toho jak to vlastně bude, protože jsme nic rezervovaného fakt neměli a druhej vyhrocenej moment jsme si dneska už fakt nepřál. No nakonec jsme si ale řekli, že kdyztak přenocujeme někde na pláži.

V autobuse to opět vyhrávalo šíleně nahlas psychadelickejma místníma hitama, které v noční rychlé jízdě působili až hrůzostrašně, plus si vedle nás sednul opilec, kterej nejdřív somroval drobné, a pak nám začal nabízet ubytování, což jsem furt odmítal (ke konci už hodně naštvaně) do toho se přidal ještě jeden spolucestující, který nám chtěl zase dopomoct k tuk tuku. Nakonec když jsme konečně vystoupili ne v Arugam Bay ale v Pottuvil, což je městečko nad Arugam Bay, kam jezdí mnoho autobusů. Do Arugam Bay pak už autobusy asi moc nejezdej a hlavně takhle v noci se budete muset spolehnout na tuk tuky. (Každopádně město žilo a nám začalo docházet, že spaní na pláži s toulavými psi nehrozí).

Tuk-tukáři se na nás slétli jako vosy na bonbony a uvedli nás do děje s tím, že je to v Arugam Bay jeden hotel vedle druhého a že je tam mnoho turistů (s těma turistama trošku kecali, je tu hodně znát, že je mimo sezónní období), a že si určitě vybereme a že nás tam hoděj za 350 pac je to 5 km a budou s náma jezdit od nevidím do nevidím, než najdem co si budeme přát. Jednoho jsme si vybrali a vydali jsme se na cestu.. No 5km to fakt nebylo :), ale ubytování jsme sehnali takřka hned a i celkem čisté a blízko u pláže. Takže jsme si dali jen večeři, zašli si do likér shopu (likér shop tu je takové zamřížovaného okénko, kde si řekne, co chcete za alkohol a on vám ho mříží prostrčí. Dneska jsem měl tu čest a dostal jsem se za mříže, a to by jste koukali jak tu lidi chlastaj, pán měl pod pultem krabici plnou tisícovek rupií). Dali jsme pivo a zejtra se prostě budeme koupat pokud počasí dovolí.

Arugam bay – Druhý den

Dneska se spalo opravdu dobře a stropní větrák má fakt něco do sebe. Ráno jsme posnídali, a to objednané vaječné omelety s mangovým džusem a čajem. Po snídani jsme se namazali krémem a vyrazili k moři, které máme asi 50 metrů od našeho ubytování.

Hned jsem se vrhnnul do moře a poprvé za tu dobu, co jsme tady, tak jsme se vykoupali. Moře tady na východě nejvíc připomíná asi tak Řecko. Jsou tu písečné pláže s modrým mořem, které však není zatím moc průhledné, trochu doufám, že to bude na jihu lepší, ale obávám se, že to bude jako ve Vietnamu. Zdá se že čistota, či průzračnost moře, chcete-li, závisí i na monzumovém období atd. A jelikož mi zatím vždycky jeli mimo sezonu, tak se není čemu divit. 🙂

Každopádně po koupání jsme se rozhodli projít celou pláž až za palmový mys na jihu (naše ubytování bylo úplně na severu pláže), no v tom vedru to bylo celkem daleko a dvakrát jsem musel stavit a skáknout do moře, jelikož ze mě lilo, a to je přej počasí mimo sezónu. Uprostřed pláže jsem taky musel pomáhat místním rybářům s loďkou na břeh, jelikož jsem si je chtěl vyfotit a oni si to vyložili asi, že jim chci pomoct nebo co. Pro jemné itacké prsty to byla celkem vlhká a kluzká makačka :), ale nějak jsme to zvládli.

Moc nevím, vlastně co je na té Arugam Bay tak světoborného. Je to prostě zátoka, kde uprostřed sídlí rybáři (jejichž pozemky byly ve prospěch masového turismu okleštěný) a v sezoně sem jezdí velké množství lidí surfovat a z toho důvodu tu postavili asi tak sto hotelů na rozloze 2 km. Od jednoho místňáka jsme se dozvěděli, že právě v sezoně, tu jsou i daleko větší vlny.

Každopádně my jsme surfováním, tady na východě neměli v plánu, a tak jsme došli jen na konec pláže s palmami, kde jsme očekávali, že si hodíme ručníky do stínu pod palmou, ale místo toho jsme tam objevili jen další surf house (jeden z mála otevřených) a dál už nebylo nic zajímavého. To by nám rozhodně nevadilo, ale nebyl tam pak už dále ani žádný náznak stínu a moře tam bylo obrostlé chaluhami, či co to bylo, a tak jsme si v surf housu dali kafe a vydali jsme se zpět na sever po pláži.

Pod stínem u jednoho z hotelů jsme chvíli vyzevlili, než nás přepadl hlad a tak jsme se vydali zpět na pokoj dát si sprchu a vyhledat něco k jídlu. Město je obecně předražené, takže pokud se uskrovníte s klasickým místním jídlem, tak hlavně na začátku a na konci města najdete jídlo jako nudle se zeleninou, nebo kotu rotti za 300 LKR.

Po obědo-večeři jsme se vydali opět na chvíli na pláž, kde jsem se už koupal jenom já a Míša hledala vyplavené dary moře. Poté jsme vyrazili do města na pivo a internet, jelikož i když tady všude wifi mají, a to i v našem ubytování, tak evidentně nemaj zaplacenej přístup na net, jelikož jsou mimo sezonu, a když se jich na to zeptáte, tak se podivujou proč to nefunguje. Jinak ohledně piva jsme zjistili, že reálná cena na flašce je 200LKR, takže příšte musime zkusit v likershopu vyjednávat o ceně 🙂

Kazdopádně jsme si trochu odpočali od cestováni, deště a autobusů a zitra vyrážíme zpět do hor, do města Ella.

Rozpočet – Den 01

• Ubytování za dva dny, a tři čaje a jednu snídani 4000 LKR
• Autobus na nádraží 40 LKR
• Autobus do Batticaoly 180 LKR
• Ubytování v Batti po vracenu penez 800 LKR
• Autobus do Akkataipattu 210 LKR
• Autobus do Pottuvil 162 LKR
• Tuk-tuk do Arugam bay 350 LKR

Rozpočet – Den 02

• Voda 2x 140 LKR
• Kafe – 220 LKR
• Oběd nudle s vajíčkem pro dva 600LKR
• 2x pivo v hospodě 800 LKR
• Chipsy 368 LKR
• 2x Sušenky 130 LKR