Sri Lanka 01 – Přestup v Dubaji a přilet na Sri Lanku

Naší cestu na Sri Lanku jsme si tenrokrát zpestřili přestupem v Dubai.  Cesta nám však jako vždy začala na letišti Václava Havla v Praze, kde jsme měli asi hodinu a půl k dobru. a tak jsme se vydali hledat MasterCard Lounge, ale ten jsme nenašli. Místo toho na nás vybafla Míšina kamarádka kamarádka Karolína s přítelem Filipem, kteří se vraceli, myslím že, z Indonésie.

Náhoda to byla pěkná, leč krátká a než jsme se nadáli, tak jsme seděli v letadle do Dubaje. Let byl s FlyDubai, což je nizkonákladovka od Emirates a před odletem jsem si někde přečetl, že na ni lidé nadávají. Pravda je taková, že v letech do Evropy dávaj jídlo a pití si musíte platit, což mi paradoxně asi vadilo více, než když by to bylo naopak, protože v tom vydejchaném letadle máte věčně žízeň než hlad. Zábavní display před sebou máte na každé sedačce, ale obash je placený cca 100 Kč, takže koupit by se to asi dalo, ale na obrazovce máte i slot pro USB, takže když si vezmete table s vlastníma filmama, tak máte o zábavu postaráno až až. Let celkem utíkal a byl prijemnej, až na mladého kluka před nama, kterej si tam furt dokola pouštěl nahlas arabský hity.

Dubai

Po přistání v Dubai (je to jiný terminál ne pro emirates, takže zadnej automat na zlaté cihly jsme neviděli – informace pro mámu) jsme byli domluvení s mojí spolužačkou z gymplu s Radkou (ještě jednou tímto děkujeme), že nás vyzvedne na letišti a ukáže nám město, jelikož tam již nějakou dobu pracuje a žije. Bylo to super, vytrhla nám trn z paty, jinak by jsme tam na letišti proleželi na zemi celých 11 hodin mezi přestupy.

Radka to pojala velkolepě a autem nás vozila až do rána po Dubai a jejích tajímavostech. Jediná škoda bylo to, že bylo po půlnoci a většina zajímavostí byla již zavřena, nebo neosvětlená, ale viděli jsme snad všechno co se za tak krátkou dobu stihlo objet 🙂 Ještě teď mě udivuje jak je to velkém město. Co jsme pochopili od Radky, tak je tu společenský život založen hodně na obchoďácích, kde lidé korzují a nakupují jako diví, ale mimo to, i bruslí, lyžují, chodí do mořských akvárií. Tím chci říct, že všechny tyhle věci najdete v jednom z největších obchoďáku na světě, který tu leží.

Město je složené prý z více jak 400 mrakodrapů a je to z některých míst opravdu velkolepá podívaná, město se také furt rozrůstá, takže ve městě pořád něco bourají a stavějí, problémem asi trochu je vykořisťování nekvalifikované pracovní síly, jejichž mzdy zdaleka neodpovídají odvedené práci…

Každopádně viděli jsme všechny známá místa v Dubai, jako je na pobřeží Burdz al-Arab, u kterého leží kousek klub 360, ze kterého tuto budovu můžete v normálních denních hodinách s drinkem v ruce obdivovat, plus jsme si dali pivo přímo u Burdz Al-Chaliva, což je největší budova světa. Jeli jsme se podívat i na Palmas, ale tahkle ze země se to stejnak nedá asi moc obdivovat, a tak jsme okoukli jen vstupní bránu. Večer jsme pak zakončili v Marině, kde jsme si dali soft drink a falafel 🙂 a pak už jsme se vydali zpátky na letiště. Ještě teda jsem zapoměl podotknout, že pod každou budovou je ohromné parkoviště, kde je povětšinou dvakrát větší vedro než venku 🙂

Na letišti v Dubai jsme se rozloučili což nás mrzelo, protože to byl fakt pěknej večer a krásně jsme si s Radkou po dlouhé době popovídali a vydali jsme se přečkat zbytek času do odletu u gaty. Čekání nás nějak zmohlo a tak jsme ještě usnuli a pak následně prospali i let na Sri Lanku, a tak nás ani neštvalo, že si vedle nás tentokrát sedl upovídanej srílančan, kterej bavil všechny okolo až mu stevard musel říct ať se utiší, páč byl slyšet přes celé letadlo.

Přilet na Sri Lanku a Negombo

Po příletu na Sri Lanku jsme k vízu dostali i SIM kartu a vyměnili jsme si peníze a vydali se napospas taxikářům. Nakonec jsme se jim úspěšně vymanili z pařátů a došli jsme až k tuk tukům za bránou letiště, kdy jsme cenu uhádali na 5 dolarů a vyrazili k našemu homestay Randí v Negombu. Máme tak svůj pokojík s moskitiérou, kterou za chvíli půjdu natáhnout a spát.

Nicméně o záchod a sprchu se dělíme s ostatními ubytovanými, ale zatím nám to nevadilo. Po rychlé sprše jsme se vydali na obhlídku městečka, ale strašně rychle se setmělo a tak jsme koupili jen jednu velkou vodu a šli jsme zpět. Tady v našem homestay jsme si chtěli dát naše první curry, ale bylo nám řečeno, že takhle náročná jídla dělaj jen k obědu a tak jsme si dali jen „vege nudle“ a dvě piva. Pivo je tu dražší než jídlo (275 LKR za nudle, 300 LKR za pivo)

U piva se k nám přidala jedna angličanka, která zde končila svoji dvouměsíční dobročinnou praci na Sri Lance a tak nám povyprávěla, co stojí za to vidět. Když odešla, tak jsme si ještě s Míšou zapařili „žolíky“ a šli spát.

Na radu angličanky jsme se rozhdoli, že se druhý den vydáme do Kandy a tady tu vesničku asi nebudeme ani procházet.