Cesta do Halong Bay
Dnes se pěsouváme do Halong bay. Ve vlaku jsem se zase nevyspal, ale vypadá to, že ostatní asi jo. Po výstupu v Hanoi nás opět obklopilo dusno a taxikáři. Jako vždy jsme si naběhli a zaplatili jsme 200 000 vnd za taxi na autobusové nádraží. Z taxametru jsme však zjistili, že cesta by nás vyšla jen na 47 000 vnd. Plus nás dle našeho názoru taxikář neodvezl na autobusák, který jsme chtěli, ale na nějaké malé parkoviště, kde čekal čapek s autobusem. Tenhle autobus pak stál 100 000 vnd na hlavu a to asi byla jediná férová cena tohohle dne, když vezmu v potaz kolik kilometrů nás vezl.
V autobuse jsem byl tak unavenej, že jsem se šel natáhnout do zadu na pětku a i přes akutní potřebu dojít si na záchod jsem se pokoušel usnout, ale moc mi to nešlo. Míša cestu do Halongu prospala a Kristýna s Muffem koukali na seriály přes tablet.
Přijezd a vyjednávání plavby
Po výstupu z autobusu nás však čekala další z oněch vietnamských libůstek. Nebyli jsme v Halongu jak jsme mysleli, ale kousek od něj a museli jsme si vzít „náhodně“ přistavené taxi. Taxi nás přes naši žádost neodvezlo do Bai Hai, což byl přístav, kam jsme chtěli, ale hodil nás 2 km za přístav ke kamarádovi, kterej nám chtěl prodat výlet do zátoky, což jsme odmítli a naštvaní jsme šli hledat kafe a záchod na promenádu u pláže.
Když jsme si konečně sedli na kafe a zeptali se číšníka kudy se jde do přístavu, tak se u nás za pár minut objevil další naháněč, od kterého jsme si nechali nastínit možnosti, ale jeho nabídku jsme nevzali, jelikož jsme se chtěli poptat přímo v přístavu. Což když tak zpětně hodnotím byla asi chyba, že jsme jeho nabídku nevzali. 🙂
Po snídani jsme šli do přístavu, kde jsme se nakonec nechali chytit prvním naháněčem, kterej nám výlet slíbil za 85 dolarů s tím, že přespíme na lodi, půjdem si projít jeskyně, budeme kajakovat, uvidíme plovoucí vesnici a ráno, že nás hodí na ostrov Cat Bu. Plus jídlo, voda a pivo, že budou zdarma.
No když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají, že? Po zaplacení jsme měli čekat půl hodiny do odjezdu. Což se nakonec protáhlo na hodinu a půl, jelikož naháněč neměl dostatek lidí. Nakonec jsme pochopili, že se spojilo několik nezávislých naháněčů, kteří neměli moc štěstí a udělali z nás a dalších lapených duši jednu skupinu.
Plavba po Halong bay
Že ale opravdu není něco v pořádku začalo být jasné z prvních minut na lodi. Za pití chtěli zaplatit a to dokonce i za to, které jsme si přinesli z pevniny. Za přinesený nápoj z pevniny se ale nakonec neodvážili vybírat peníze, jelikož se o to strhla první hádka,
Po vyplutí následoval oběd, který byl celkem normální, ale oproti tomu co měli vietnamci z personálu lodi to bylo velmi chudé. Bylo až patetické koukat na plný stul personálu, kdyz my jsme u stolu s 6 lidmi měli jednu rybu a hranolky.
Po obědě jsme šli fotit na střechu lodi, bylo vidět, že oproti všem prolouvajícím lodím ta naše byla jako jejich chudá sestra. Oproti ostatním lodím chyběla plachata, která by mohla poskytovat stín a také si nebylo skoro na co sednout
Nicméně těšili jsme se na jeskyně Sung Sot a ostatní věci, které nás čekaly a tak nám to zatím moc nevadilo.
Jeskyně Sung Sot
Po chvíli jsme přistáli na ostrově s jeskyní s krápníky Sung Sot. Jeskyně byla pěkná, plus krápníky byly nasvíceny různými barevnými odstíny. Průvodce vyprávěl o tom jak vznikl název Halong Bay, což prý není podle přistávajících draků, ale šlo o název, které byl odvozen od čínské a vitnamske armády, které zde bojovaly a za draky, spíše byli považovány ony armády. Další informace byly ale už totální hovadiny. Speciálně nasvítili jeskyní a vymysleli si k obrazců, které tak vznikli ze hry stínů různé falešné legendy.
Po prohlídce jsme opět nastoupili na loď a pan průvodce povídal, že se za chvíli půjde kajakovat, tak jsme dlouho čekali a pak nám došlo, že míříme k ostrovu CatBa a že jen vyloďujeme lidi, kteří chtěli na CatBu bez přespání na lodi. Furt jsme ale čekali, že někam dál pojedeme kayakovat. Po půl hodině co jsme stáli poblíž přístavu nám došlo, že asi už nikam nepoplujem.
Kayaking v Halong bay
Průvodce nám to nakonec potvrdil, jelikož přišel s tím, že se můžeme jít vykoupat, a že kajaking si vyzkoušíme později až přijedou kajaky. To už jsme začali trochu prskat, protože bylo půl páté a po šesté zde platí zákaz koupání turistů dle policejního nařízení a to ani nemluvím o tom, že kajaking byl slíbenej s podplouváním skalních jeskyních, které zde rozhodně nikde nebyly.
Nemohli jsme dělat nic a tak jsme se trošku ošplouchli ve vodě a čekali na kayaky. Voda sice byla teplá, ale slunce už skoro zapadalo a tak nedokázalo prostoupit onen opar, který nás doprovází už od Hanoie plus voda není průzračná jako na obrázcích, což je prý zaviněno podzimním obdobím.
Po koupání jsme se již vyžadovali kayakingu jelikož lodě furt nikde nebyly a průvodce se to stále snažil posouvat. Moc mu to ale nevyšlo a nakonec kayaky musel přivolat. Kayaky byly super, ale bylo to strašně krátké protože za chvíli zahoukali, že je 6 a že musíme z vody. Kristýna s Muffem pak říkali, že v lodi měli nachcáno, takže úroveň služeb byla vysoká.
Podobné to bylo s vestama, které nás donutili si obléci. Ty byly jen na oko kvůli policii, ale byly tak staré a rozbité, že již neplnili svůj účel. (Ne že bych to nevypozoroval svým zkušeným vodáckým okem, ale přímo nám to sdělili, ať na ně raději asi nespoléháme)
Věcěre a „party“ s vodkou
Kajuty byly celkem fajn, až na pár brouků tam bylo čisto :D. Večeře pak proběhla v podobném duchu jako oběd a to tak, že cizinci dostali zbytky od večeře a rákosníci se poměli.
Po večeři jsme finálně pochopili, že už se nejede na žádné pláže ani na žádné plovoucí vesnice a že jsme si vlastně zaplatili výlet za 85$ na jeskyni a počurané kajaky, ale co člověk nadělá?
Abych to upřesnil všechny vzešlé nedorozumění. V jádru šlo o to, že každou skupinu přiáhl na loď jiný naháněč. A asi došlo k tomu, že nahaněči dali peníze dohohromady a pronajli pro nás loď, posádce ale neřekli kdo co si vyjednal a tak posádka asi počitala s nejprostším základem a velkým ziskem pro ně. Posádka pa následně nechtěla o žádných domluvách slyšet a tak jsme se tam po skupinkách chodili hádat. Asi pak pod tíhou všech hádek a na omluvu těm nevětším řvounům dali lahev vodky a plechovku Coca Coly. Paradoxně jsme byli asi nejvýraznější protože holky za své hádky s nima dostaly dvě lahve vodky a dvě Coly.:D
To byla alespoň nějaka satisfakce a tak jsme se z toho otřepali a šli jsme na střechu lodě popít onu vodku. Holkám z Německa nahaněči slibili party loď a tak se rákosníci pokoušeli zapojit bednu, ale neúspěšně.
Nakonec nás tam byl kroužek asi 15 lidí a skoro každý z jiné země. Mladé Němky se místo party snažily nabalit kluky z Ameriky a my jsme si povídali se staršími členy naší expedice. Vtipněj byl jeden starši Němec, kterej byl vysloužilým námořikem. Pobavil nás když se ptal, proč jako první zemi v Asii jsme si vybrali takovou prdel jako je Veitnam.
Jinak abych nebyl tak pesimistický Halong bay je jinak hezká zátoka, jen se 100% vyplatí mít privátní loď, všechno co si vyhádáte, tak si napsat na paragon a pak je mlátit za všechno, co nedostanete. 🙂
Celkový plán naší cesty
Celový plán naší cesty naleznete zde.