USA 10 – Los Angeles

Po prohlídce okolo San Diega jsme se vydali na naši poslední cestu a to do Los Angeles.

Cesta byla po pobřeží a myslel jsem, že rychle uteče, nicméně bylo to trohu jinak. Celou dobu vidíte jen zástavbu, jelikož se dálnice táhne kolem aglomerace měst, které na sebe navazují a tak jen stěží poznáte, kde jedno město končí a druhé začíná.

Tomu odpovídá i situace na dálnici, je tu sedm pruhů v každém směru a všechny jsou totálně zacpané autama. Takže nám cesta trvala déle než jsme čekali.

Los Angeles – Den první

Kdybych měl popsat Los Angeles několika slovy, tak je to kontrast mezi chudobou a bohatstvím, silniční zácpy, které jsou všudypřítomné ať jedete v jakoukoliv denní, nebo noční dobu kamkoliv přes město. Los Angeles je vlastně 88 menších měst, které původní Los Angeles pohltilo.

Problém byl, že my jsme pospíchali, jelikož v Los Angeles jsme měli mít sraz s Michalem Mrajcou a jeho kamarádkou Lucií z Třince (přej se tam staví novej hokejovej stadion, kdyby to někdo nevěděl).

Nakonec jsme to však stihli a všichni jsme se setkali u nápisu Hollywood (imho není tak velkej, jak na fotkách vypadá), kde jsme si chvíli pokecali a pak jsme se vydali k chodníku slávy, který leží u čínského divadla na Hollywood bulavaru.

V Hollywoodu je to trochu podobné jako v Las Vegas, jelikož na ulicích jsou lidé v kostýmech, kteří nabízejí fotku s nimi, nebo jich samotných. Samozřejmě všechno je za peníze :). Dále tu jsou pouliční umělci, kteří chtějí samozřejmě taky peníze.

Všudypřítomní jsou také černoši, co se snaží prodat CD se svojí kompilací rapu a neštítí se po vás cdcka takřka házet, nebo cpát do rukou. S parkováním tu problém není, pokud jste ochotni zaplatit 10$ za garáže.

Když se od toho odprostíte, tak zjsitíte, že jste na normální ulici, kde je pár růžovejch hvězd na ulici a pár otisků rukou v zaschlém betonu. Trochu se člověk diví, proč je něco takového tak slavné.

Po projití Hollywood bulváru jsme se chtěli dostat na nějakou pláž s tím, že tam vyzevlíme do západu slunce a pak se pojedeme ubytovat.

Nakonec jsme se rozhodli pro pláž Santa Monica a tak jsme tam vyrazili. Problém nastal zase ve všude přítomných zácpách. Na pláž jsme se dostali kvůli tomu až po setmění, plus tam nebylo kde zaparkovat a tak jsme se rozjeli ubytovat do motelu.

Jinak Santa Monica mi z této chvilkové zkušenosti v noci připadala, že hlavní centrum dění je na molu, kde je něco jako Lunapark.

Po příjezdu na motel jsme se ubytovali a nakoupili jsme v místním liquer shopu několik sixpacků (balení šesti piv), jak jsme dlouho nepili a měli jsme radost, že si zase můžeme promluvit s někým jiným než s tím druhým, tak piva byla vypitá rychle, až jsme se z toho byli celkem opili a tak jsme se rozhodli, že se vydáme do místního stripclubu na pivo, jelikož nám při ubytování dal recepční vstupenky zdarma.

Tam jsme si dali dalších pár piv a okoukli jsme černošky. Nakonec jsme navázali kontakt s místním osazenstvem, jelikož jsme se u grilu, kde se dělalo buritos, zakecali s ostatníma návštěvníkama klubu a ve dvě jsme šli všichni domů, jelikož, to je nějaké federální nařízení a ve 2 AM musí mít každej podnik zavřeno.

Večer to byl povedenej a byla to taková změna hezká změna všedního programu na motelích

Druhý den v Los Angeles

Noc byla náročná, zarezervovali jsme pokoj pro čtyři lidi, ale dali nám pokoj, kde byly dvě manželské postele, ale řekl bych, že to byly tak 140, takže jsme se s Mufem navzájem celou noc budili kopáním jeden do druhého. První vstala Lucka a šla do koupelny, já se probudil chvíli po ní a strašně mě bolela hlava. Nakonec to spravilo kafe a sprcha 🙂

Venice

Pak jsme zabalili všechny věci a vyrazili do Venice na pláž, což nám poradili minulou noc místní domorodci. Zase jsme protrpěli zácpy přes město a na závěr jsme vysolili 15$ za parkování. Chtěli jsme se slunit a vykoupat a pak vyrazit někam na jídlo, ale bylo zase ošklivo a tak jsme se šli jen projít.

Venice má opravdu své kouzlo, je zde široká pláž, která je za hezkého počasí určitě plná lidí. Na pláž pak navazuje promenáda a na ni navazují luxusní domy a obchody ala čínská tržnice.

Nicméně právě promenáda je plná pouličních prodavačů a bezdomovců v jedné osobě. Prodávají například letadýlka z plechovek, pomalovaná zlomená skateová prkna atd. Bezdomovců je zde opravdu spoustu. Jsou zde protkány různé světy a různé vrstvy lidí a dohromady vzniká něco zajímavého.

Turisté a místní korzují po promenádě, co sto metrů hraje pouliční umělec (bezdomovec) na elektrickou kytaru, u pláže spí další bezdomovci ve stínu palmy a ti co nespí se snaží taky něco prodat, například psychadelicke obrazy, které namalovali asi pod vlivem drog. Samozřejmě každá fotka a zastavení vyžaduje nějaký ten tip, až se bojíte nakonec vůbec pozvednout foťák, aby po vás někdo nezačal pořvávat.

Dokonce zde je i jakési obludárium, kam si zaplatíte vstup s uvidíte, liliputa, obra, člověka s tisícem pearsingu atd. Lidé sem ale chodí i sportovat, jezdí zde na kolech, kolečkových bruslí, je tu veřejná posilovna, kurty na softtenis, skatepark atd.
Bohužel po projití pláže a smočení nohou v Atlantiku (je pěkně studeněj) jsme se v půlce promenády rozloučili s Michalem a Luckou, kteří se museli vydat na cestu zpět do Vegas. Na cestu jsme jim ještě nadělili nějak naše nevyužité zásoby a zamávali jsme jim na cestu.

Pak jsme již jen ve dvou došli zbytek promenády, koupili jsme si každej čisté tričko na zítřejší let a vyrazili jsme někam na jídlo. Tentokrát los pádl na In and Out, což je další z řady fastfoodů, co se zde prodává. Vypadá to ale, že na rozdíl od ostatních používá o něco víc čerstvých surovin, ale těžko říct. Po jídle jsme se s Muffem shodli, že už nám je z těch hamburgerů pěkně špatně a že v Praze to nějakou chvíli do huby doufáme nevememe.

Los Angeles – Downtown

Z pozdního oběda jsme vyrazili do našeho posledního bodu přespání, kde jsme na pokoj naházeli všechny věci z auta, aby člověk mohl vše zbalit a vyrazili jsme ještě do downtownu.

V downtownu jsou kupodivu jen úřady, mrakodrapy a drahé restaurace. Je zde také koncertní síň, kterou vlastní Disney, což je celkem extravagatní budova na poměry downtownu, který je hodně snobsky. Po dalších 8 dolarech za parkování jsme si výše zmíněné body obešli a vrátili jsme se k autu, zase jsme přetrpěli noční zácpu na silnicích a dorazili jsme do motelu. Večer už jsme nikam nešli, jelikož jsme museli zabalit všechny naše krámy do nějaké použitelnější podoby.

Po úspěšném zabalení a dopsání tohohle blogu jsem se zhroutil do postele a usnul. Další den nás čekalo již jen krátké zevlování ve městě a let domů.

Celkový rozpočet a plán cesty

Rozpočet z naší cesty naleznete zde a náš plán cesty zase zde.