Pixa
Ráno jsme u vodopádů Ouzoud posnídali chleba, olivový olej, med, marmeládu a taveňák spolu s chlebem to vše zapité kafem. (Taková celkem klasická snídaně tady) Zaplatili jsme za všechno a vydali jsme se na cestu do města Skoura.
Naším dalším cílem je projet silnicí R307 a dostat se do městečka Skoura. Silnice R307 je cesta přes hory, která je plná výhledů, ale za to je také docela dost v dezolátním stavu a ne vždy je asi 100% sjízdná.
My měli štěstí a cesta se sjet dala (listopad). Jen místo 5 hodiny nám to trvalo asi 7,5, jelikož jsme dost často zastavovali na focení. Je zde opravdu hodně výhledu a pro dobrodruhy se asi dá udělat i nějaký ten vícedenní výlet. Nicméně pro mě po operaci zad byl výlet max na pár metrů od auta na vyfocení vzdálených panoramat zasněžených vrcholků, či stáda pobíhajících koz. 😀
Po čtvrté hodině odpoledne jsme se hladoví dostali z hor zpátky do nížin. Kde nás zastavila jakási hlídka složená s koordinátora filmového štábu a z policajta, kteří zastavovali dopravu kvůli natáčení amerického vojenského filmů (když jsme projížděli okolo, tak tam byli herci v amerických uniformách a americká vojenská auta)
Městěčko Skoura
Poté jsme se už nějak dokodrcali do našeho nového ubytování ve městě Skoura a doufali jsme, že se konečně najíme a tak jsme si objednali večeři a až pak nás napadlo se zeptat v kolik bude hotová. Bohužel večeře měla být až v půl deváté a tak jsme se šli projít po místní Palmerie. Což měl být proslulý palmový háj, který chrání UNESCO. No nevím teda co UNESCO chrání, ale je to jako kdyby jste se u nás šli projít do zahrádkářské kolonie. Plus asi jak je po sezóně tak místní zavlažovací systém byl vypuštěn a palem jsme teda taky moc nenapočítali na to, že to měl být palmový háj. 😕 Takže tohle město Skoura takhle mimo sezónu moc nedoporučuji. Hlad nás ale nakonec přemohl a tak jsme sjeli do centra města pro nějaký chleba a chipsy. A poté jsme již poslušně, paradoxně najedení, čekali na večeři.
Večeře se v naší kasbě odehrávala hromadně s dalšími hosty. Všichni návštěvníci byli posazeni kolem dvou stolů a byli přinesený veliké tajiny s rýží a kuřecim masem a chca nechca jsme se museli trochu seznamovat. 😎
Od jednoho mladého páru (jediný, kteří nebyli francouzi a byli tak ochotní se bavit anglicky) jsme se dozvěděli o možnosti ubytování v poušti v Erg Chebbi, které prý bylo laciné a prý dobře a tak jsme se rozhodli, že to také zkusíme a přes booking, jsme si to zarezevovali. Tzn. zítra pojedeme pěkně mastňácky na velbloudech budeme přespávat v poušti. Tak jsme na to zvědaví 😉
Rozpočet a plán cesty
Pokud vás zajímají výdaje, tak je náš rozpočet naleznete zde a pokud máte zájme o komplexní plán naší cesty, tak ten najdete zde.
